Svět už překonal vrchol krize, přestaňte lít peníze do ekonomiky

Centrální banky už odvedly svůj díl práce ve snaze o oživení ekonomiky a nyní by měly dát prostor vládám, míní Banka pro mezinárodní vyrovnávání plateb (BIS). Vyjádření přichází po týdnu turbulencí na finančních trzích kvůli americké centrální bance Fed. I ta minulý týden naznačila, že s tištěním peněz bude brzy konec.

Pumpování peněz do ekonomiky přineslo jen nějaký čas navíc na řešení hospodářských problémů a další nakupování dluhopisů by zpomalilo ozdravování světové ekonomiky, uvádí ve své výroční zprávě banka, která je jednou z nejvlivnějších autorit na poli měnové politiky.

Svět už „překonal vrchol krize“, je proto čas změnit dosavadní politiku rozsáhlých intervencí, radí instituce někdy označovaná také jako banka centrálních bankéřů.

Basilejský banka varuje i před dalším zadlužováním států, které se spojují s naléváním peněz do ekonomiky. „Pokusy vlád o fiskální konsolidaci musí být ambicióznější,“ prohlásil na výroční konferenci šéf BIS Jaime Caruana. „Díky velmi nízkým dlouhodobým úrokovým sazbám vypadají vládní výdaje levně,“ uvedl s tím, že tato iluze se může rychle rozpadnout, pokud investoři usoudí, že státy svůj růst dluhů přestávají zvládat.

Ani utažení kohoutků ale není podle BIS bez rizika. „Centrální banky musí dosáhnout správnou rovnováhu mezi rizikem předčasného ukončení fiskálních stimulů a rizikem spojeným s oddalováním ukončení,“ uvádí výroční zpráva. Další prodlužování současné politiky však pozdější změnu strategie centrálním bankám jedině ztíží.

Budoucí úlohou centrálních bank by mělo být zachování finanční stability a podpora reforem, vysvětlil Stephen Cechetti z BIS. Především by neměly reformní snahy svých vlád potápět nulovými úrokovými sazbami a vydáváním stále většího množství dluhopisů.

Navzdory stále častějším názorem, že kvantitativní uvolňování je už přežitek, Evropská centrální banka se této politiky zatím odmítá vzdát. Jak minulý týden řekl její šéf Mario Draghi, banka je dokonce ochotna uvažovat o zavedení negativní úrokové sazby. „Budeme na tato opatření nahlížet s otevřenou myslí … Část z těchto opatření doprovázejí nechtěné důsledky, to je ale nevylučuje,“ dodal.

Návrhy Fedu a BIS se nelíbí ani Mezinárodnímu měnovému fondu. Americká centrální banka by podle něj měla svůj současný program nákupu státních dluhopisů v objemu 85 miliard dolarů dotáhnout přinejmenším do konce roku 2013. I kvůli sníženému odhadu růstu světové ekonomiky pro příští rok „není žádný důvod k shon“, míní šéfka fondu Christine Lagardeová.